Je s námi každý den. Víme, že je pro nás stejně nezbytný jako voda nebo kyslík, a víme, že živoření bez něj nás spolehlivě zahubí. Víme, že ho sdílíme s každým živočišným druhem, od švábů po šimpanze. A přece ho nedokážeme plně vysvětlit. Jak tedy spánek vznikl, a proč vlastně existuje?
NEJVĚTŠÍ OMYL EVOLUCE
„Otázka, proč spíme, je neuvěřitelně zajímavá,“ říká profesor Russell Foster, spánkový specialista z Oxfordské univerzity. „Musíme ji rozdělit do dvou částí. Zaprvé, jak se spánek vyvinul, a zadruhé, co znamená pro naše tělo? Obě spolu souvisejí, ale nejsou o tom samém.“
O prastarém původu spánku svědčí fakt, že je řízen silnými vnitřními pudy. Naše tělo ho reguluje automaticky – podobně jako příjem potravy, pití nebo dýchání. Ovšem, narozdíl od zmíněných je spánek z pohledu evoluce zdánlivě nepochopitelný, ba jeví se jako dost špatný nápad…

Záhadná činnost: Vědci se stále nemohou shodnout, proč trávíme třetinu života v bezbranném stavu spánku.
Vezměte si, že každý člen živočišné říše je nucen strávit dobrou třetinu života duchem nepřítomný a zranitelný: neschopný živit se, vyhlížet predátory, neschopný chránit svoje potomstvo… Spánek nás všechny činí bezbrannými k útokům druhých. „Jeden by řekl, že zvíře, které by zvládlo žít bez spánku, by bylo v obrovské výhodě,“ zamýšlí se Adrian Williams, profesor spánkového lékařství na King’s College v Londýně. A přece žádné takové není. „Všichni tvorové spí. Nejen lidé, nejen obratlovci. Riziko spánku proto musí být vyváženo výrazným přínosem. Kdyby spánek nesloužil žádné zásadní funkci, byl by největším omylem evoluce.“
PŮLMILIARDA PROSPANÝCH LET
Dnes již víme, že spánek je prastarý mechanismus, který se vyvinul před více než půl miliardou let. Dokazuje to fakt, že jej nenacházíme jen u obratlovců, ale i u hmyzu. Leckoho by například mohlo překvapit, že rozhodujcí výsledky spánková genetika získala výzkumem banánových mušek. Tihle drobní všudybylové, kteří nám výmluvně napovídají, že je načase vynést odpadky, mají během dne své pravidelné asi 10hodinové období podobné spánku. To ale není všechno… Pokud je jim v tomto stavu bráněno, následující den odpočívají déle, v očividné snaze dohnat, o co dříve přišli. Takže až příště budete o víkendu dospávat spánkový dluh, vězte, že v tom nejste sami! 🙂
Jinou neoblíbenou havětí, u které překvapivě najdeme stav podobný spánku, jsou hlístice (tedy například roupy a škrkavky). Z nedávného výzkumu na Pennsylvánské univerzitě vyplývá, že tito paraziti pravidelně odpočívají a vykazují přitom změny v aktivitě neuronů. Tato mozková činnost je výmluvně podobná naší fázi hlubokého spánku, v níž probíhá tělesná regenerace.

V kuchyni nás potrápí, jinak ale mají docela lidské starosti. Octomilky znají spánkový dluh a reagují na kofein i prášky na spaní.
PTÁCI A SAVCI S NÁMI TAKÉ SNÍ
Nejužší podobu s naším spánkem vykazují ptáci a savci. Obě tyto skupiny zažívají jak hluboký spánek, tak REM fázi spánku, v níž přicházejí sny. O tom, že se náš spánek dlouhou dobu vyvíjel po jedné koleji, hovoří také některé sdílené zvláštnosti. Jak savci, tak lidé jsou například v případě nutnosti schopni spát na krátké úseky a udržovat přerušovanou bdělost. Tato strategie sice nevede k optimálnímu fungování, nicméně tělo na ni automaticky najíždí v dobách vážného stresu.
Jiným příkladem je strategie spánku „na půl mozku“. Dlouho se mělo za to, že stav, při němž jedna mozková hemisféra může spát, zatímco druhá udržuje bdělost, je výhradní doménou ptáků a některých ryb, kterým pomáhá vyrovnat se s všudypřítomným nebezpečím ve vzduchu nebo na otevřeném moři. Teprve nedávné výzkumy ukázaly, že něčeho podobného je schopen také člověk, který usíná v pro něj nejistém prostředí (například v novém bytě).
Není jasné, zda spánek existuje u primitivních zvířat, jako jsou olihně nebo chobotnice, a dosud nám není známá regenerační funkce podobná spánku u jednobuněčných organismů. Co je nepochybné je, že u všech zvířat, a dokonce i rostlin pozorujeme aktivitu takzvaných vnitřních hodin, která se patrně kdysi stala předpolím spánku. O vnitřních hodinách si můžete více přečíst ZDE.

Velryby spí na půl mozku. Totéž občas zvládneme i my.
A PROČ TEDY SPÁNEK PŘED PŮLMILIARDOU LET VZNIKL?
Spánkoví vědci na toto téma dosud vedou vášnivé spory. Níže najdete seznam nejvýraznějších teorií:
Otázka, proč spíme, tedy dosud odolává jednoznačné odpovědi. Ale možná je vše docela jinak, a správná odpověď zní: z mnoha důvodů. Každopádně, až se dnes večer ponoříte do podušek, vězte, že v tom nejste sami. Že spolu s vámi spí bezpočet tvorů a za zády máme všichni – půlmiliardu prospaných let. 🙂